Jaguar C-type - vítězný automobil Le Mans

Závodní okruh LeMans se těšil v padesátých letech velké oblibě nejen ve Francii, ale také ve Velké Británii a po celém světě. Bylo ctí každé automobilky se takového závodu účastnit a takový závod vyhrát. Pro značku to byla obrovská prestiž a uznání. Tuto situaci si u Jaguaru dobře uvědomovali, proto padlo rozhodnutí, že se budou účastnit závodu se svými automobily Jaguar XK120, aby zjistili, jestli je reálná šance v takovém závodu vyhrát. Po prvním závodu bylo jasné, že automobily plně nestačí konkurenci, ale po zlepšení aerodynamiky, odlehčení podvozku a s dalšími nezbytnými úpravami bude možné tento závod vyhrát. Tímto padlo rozhodnutí o založení závodního týmu Jaguar zaměřeného na vítězství v LeMans. Vedení závodního týmu dostal na starost Phil Weaver, organizaci řídil Lofty England. Společnost najala odborníka na aerodynamiku Malcolma Sayera, který pracoval během války u letecké společnosti Bristol. Specializoval se na přesné matematické výpočty chování navržených tvarů automobilu v proudu vzduchu. Jeho návrhy pak byly zkoušeny v aerodynamických tunelech.


 První prototypy závodních Jaguarů s označením Jaguar XK120C (později jen C-type) byly zhotoveny do sedmi měsíců. Řadový šestiválcový motor DOHC o obemu 3442 ccm byl upraven na specifikaci 210 koní použitím nové hlavy válců s jinými vačkovými hřídeli, v pozdějších letech byl upraven ještě o trochu více na 240 koní použitím karburátorů Weber. 
 

Do vlastního závodu 24 hodin LeMans v roce 1951 byly postaveny tři závodní Jaguary C-type v britské závodní tmavozelené barvě. Aby se automobilka mohla v případě neúspěch od závodu distancovat, byly všechny závodní Jaguary přihlášeny jako soukromé týmy. Tato předzvěst však byla zcela zbytečná. Prvních padesát kol jely automobily Jaguar na prvních třech místech. První automobil s označením XKC001 řízený C. Biondetti / Johnson musel po snížení tlaku oleje zajet do boxů. Druhý závodní automobil řízený posádkou S.Moss / Fairman na XKC002 musel krátce po dvanácté hodině večer odstoupit kvůli prasklé ojnici, která byla způsobena poškozenou sací ocelovou trubkou mazání v olejové vaně, která byla později nahrazována trubkou měděnou. I tak se podařilo této posádce stanovit nový traťový rekord 168,23 Km/h v jednom ze závodních kol. Poslední automobil označený XKC003 s posádkou P. Walker / P.Whitehead si vedení v závodě udržel, i když museli techniku svého automobilu šetřit, zvítězili s průměrnou rychlostí 150 km/h a značka Jaguar se stala slavnou po celém světě. 
Další vítězství na sebe nedala dlouho čekat a hned ve stejném roce zvítězil S. Moss a další tři Jaguary XK120C irskou Tourist Trophy.
 

Začátkem roku 1952 vznikl v Edinburgu skotský národní tým s francouzsky znějícím názvem Ecurie Ecosse. Tato stáj měla k dispozici čtyři kusy Jaguar XK120 a jeden kus Jaguar C-type. Tyto závodní automobily řídili například jezdci Ian Stewart, sir James Scot-Douglas nebo také J. Duncan Hamilton. Tyto automobily byly lakovány v tmavě modré barvě a získaly si veliký respekt mezi ostatními závodními týmy.
 

V roce 1952 při přípravě na další ročník legendárního závodu 24 hodin LeMans převládala obava z konkurenčních vozů Mercedes-Benz 300SL . Bylo rozhodnuto o úpravě designu přední kapoty, která byla nyní hluboce protažená – tzv. „droop snoot“ kvůli zlepšení aerodynamiky a ovládání. Vzhledem k této změně musel být přemístěn a upraven i chladící systém. Tato úprava byla provedena velice rychle a ukázala se jako velice špatná. Automobily se při závodu začaly přehřívat, kolabovat a nakonec ze závodu odstoupily. 
 

Zajímavou novinkou při druhém ročníku 24 hodin LeMans v roce 1952 bylo použití kotoučových brzd u Jaguaru C-type na všech čtyřech kolech. Při vývoji těchto brzd spolupracovala továrna Jaguar se společností Dunlop. I když Jaguary nezvítězily 24 hodin LeMans v roce 1952 díky přehřívání motoru, zvítězily s použitím kotoučových brzd při závodu ve francouzské Remeši. Bylo to první vítězství vozidla s kotoučovými brzdami v historii. 
 

Další vítězství ihned následovala. S.Moss vítězil v Monacu, Silverstone a Goodwoodu. Phil Hill vítězil s modelem Jaguar C-type na okruhu v Elkhart Lake. Mnoho závodních vozidel Jaguar získali i soukromníci, jako například Duncan Hamilton (XKC004), Tomy Wisdom, Juan Miguel Fangio, Phill Hill a další, kteří přiřkli těmto automobilům i charakter silničního vozu. 
 

V roce 1953 dosáhl nový testovací jezdec Norman Dewis na dráze u Jabbeke maximální rychlosti 148 mph, tedy téměr 240 km/h.
V roce 1953 slavili u Jaguaru další vítězství v LeMans. Nejrychleji zajel Tony Rolt a Duncan Hamilton, kteří poprvé překročili hranici průměrné rychlosti závodu 100 mil za hodinu, přesnění 105,85 mph. Jaguar řízený posádkou Moss/Walker obsadili druhé místo a posádka Whitehead/Steward čtvrté místo v celkovém pořadí.
 

V roce 1954 už startovaly Jaguary C-type společně s nástupcem - Jaguar D-type.
Celkově bylo vyrobeno 54ks těchto automobilů, kterých byla řada zničena. Proto se stal Jaguar C-type vyhledávaným sběratelským unikátem s rostoucí hodnotou. Celková cena se pohybuje okolo dvou milionů liber.
 

 
Jaguar C-type Le Mans
 
 
 
 
Kontakt
+420 603 574 981
[email protected]
©2011 JAGUAR-REPLICA.COM Write.cz